Jak migranti hledají své místo v české společnosti

Nová studie Radky Klvaňové a Ivany Rapoš Božić zkoumá, jak migranti z různých částí světa vnímají své postavení v české společnosti a jak si vyjednávají pocit „patření“. Na základě 30 hloubkových rozhovorů s migranty ze Slovenska, Vietnamu a zemí Blízkého východu a severní Afriky (MENA) ukazuje, že jejich zkušenosti se výrazně liší.

Autoři identifikují tři hlavní strategie (tzv. kulturní repertoáry), které migranti využívají. Slováci se opírají o historickou blízkost a sdílenou zkušenost Československa, což jim umožňuje relativně „privilegované“ začlenění. Vietnamští migranti zdůrazňují pracovní morálku a snahu, což jim přináší uznání, ale zároveň i ambivalentní postavení. Migranti z regionu MENA pak častěji staví na otevřenosti a individuálním přínosu společnosti, jejich začlenění je však často zpochybňováno.

Studie tak ukazuje, že česká společnost není vůči migrantům neutrální, ale vytváří hierarchie „patření“, které zvýhodňují některé skupiny více než jiné. Tyto rozdíly souvisejí nejen s historií migrace, ale také s tím, jak je v Česku chápána národní identita. Výzkum přispívá k lepšímu porozumění tomu, jak migranti v každodenním životě reagují na přijetí i odmítání a jak aktivně utvářejí své místo ve společnosti.

Klvaňová, R., & Rapoš Božić, I. (2026). Privileged, ambivalent, or contested? How cultural repertoires facilitate different forms of belonging among immigrants in Czechia. Migration Studies, 14(2), mnag012. https://doi.org/10.1093/migration/mnag012